Herning points!

V minulém článku jsem zmínila, že v Herningu není moc míst, kam se dá zajít. No, je to sice pravda, ale zase těch pár, co tu máme, jsou úžasné. Často si říkám, proč mě jako holce, která vyrostla na malém městě, tak moc tady něco chybí. Když jsem přišla do Prahy, byla jsem okouzlená snad vším a zkrátka mi tu chybí lidi, nemyslím typy lidí, ale lidi jako masa. Chybí mi ta imunita a ruch. Chybí mi náplavka, stromovka, to nejúžasnější centrum města na světě, tramvaje i metro. Chybí mi malebné kavárničky a restaurace s normálními cenami a nejvíc mi asi chybí obchody se zdravou výživou, což tady absolutně neznají. 

Myslím, že vždycky tak alespoň v koutku srdce toužíme po něčem, co zrovna nemáme a obdivujeme maličkosti právě až tehdy, když už v našem životě nemají místo. Tak snad jen poučení pro dnešek. Važte si každé maličkosti, která vašemu životu dělá radost. Ať už je to třeba jen touha utrhnout si šeřík do vázy, rozkvetlá třešeň, sezonní ovoce, sluníčko, + 20 stupňů, bezvětří nebo ranní pokec se sousedkou.  

In the previous article I mentioned that in Herning are not many places where you can go. Well, it's true, but the few, what we have here are amazing. I often wonder why the girl from small town like me, so much missing something here. When I came in Prague, I was enchanted with almost everything and just I miss the people, I do not types of people, but people like mass of people. I miss the hustle and immunity. I miss the embankment, Stromovka park, the greatest city center  in the world, tram and metro. I miss the picturesque cafes and restaurants with normal prices and most of all I miss some health food stores, which here they absolutely don't know.

I think, that in heart we always longing for something what now we don't have. So perhaps a lesson for today. Be grateful for every little thing that your life makes you happy. Whether it's only a desire to pluck lilacs in a vase, cherry blossom, seasonal fruit, sun, + 20 degrees, no wind and a morning small talk with a neighbor.