Internship overview + EXAM

Je načase abych tak nějak sesumírovala svou stáž, která byla povinnou částí třetího semestru u nás na škole. Jelikož mě BoConcept zaujal už při školních projektech, rozhodla jsem se že zkusím štěstí se přihlásit právě tam. V Dánsku to kvůli potřebné dánštině nevyšlo, tak jsem zvolila Prahu a to hlavně proto, protože jsem chtěla být i chvíli "doma". Volba to byla výborná! Nejenom, že jsem strávila skoro tři měsíce v nejkrásnějším městě na světě - Praze, ale taky jsem si to nesmírně užívala. Město, lidi, pocit být blízko domovu, češtinu atd.

Co se týče stáže tak jsem měla na starosti nejrůznější úkoly. Od běžných administrativních věcí až po návrh nového showroomu. Měla jsem štěstí, protože jsem pracovala s výbornými lidmi, kteří mi byli vždy nápomocní a spoustu jsem se o nich naučila. Jako hlavní "task" jsem si stanovila, že vypracuju již zmíněný návrh nového showroomu, který bude otevřen na začátku příštího roku. Také jsem pracovala na návrhu marketinkových zlepšeních pro značku, jako např. sociální média a promotion.

Prague in pictures

Jak já jen miluju Prahu. Je to místo, které můžu nazývat domovem, protože

 "home is where your heart is" 

Miluju její historii, to kouzlo, které má a to, že tam nikdy nejsem sama. Jsem totiž součástí něčeho většího. Miluju lidi na neturistických místech, ale i přeplněný Staromák. Miluju večerní Náplavku, šlapadla, desítky kavárniček, Stromovku, Prokopské údolí, Divokou Šárku, Letnou a nejvíc miluju královské zahrady pod hradem. Za srdce mě vždy dokáže chytnout azurové nebe, Zdá se to jenom mě nebo každé město je tak nádherné v tomhle světle? Určitě ne! :)

 Stal se ze mě hrozný patriot. Ne že bych na Česko nedala dopustit, to určitě ne, pořád mám spoustu připomínek a důvodů proč tu nechci žít, ale stala jsem se patriotem v tom, že umím ocenit a vážím si spousty věcí na které my, Češi můžeme být hrdí. Miluju český humor. Myslím, že člověka nejvíc utváří to odkud pochází, ale skutečně ho život přetvoří sám. Až pozná co nejvíce a vidí co nejvíce. To už je každého cesta. Já jsem skutečně vděčná, že má cesta začala na Jižní Moravě a poskytla dva roky a dvě nejúžasnější léta v Praze. Tvoří to hodně z toho co jsem.

Díky Praho, Čechy. Snad se ještě jednou potkáme a třeba i na pár let. :)

German holiday

Na konci srpna jsme se vydali s holkama do Německa na výlet/dovolenou. První zastávka byl Augsburg, kde jsme spali u kamarádky a navštívili s ní i takový zdejší menší Octoberfest (ten byl úúúžasný). Další den jsme potom jeli navštívit zámek Neuschwanstein, který vypadá zkrátka jako z pohádky. :-) 

Poté jsme jeli na jednodenní výlet do Mnichova a na konec jsme se nočním vlakem přesunuli do Berlína, kde jsme strávili 2 dny. 

Miluju cestování a takovéto menší výlety jsou pro mě mnohem cennější než dva týdny v Chorvatsku na pláži! :-)

Buongiorno Roma!

K narozeninám jsem dostala ten nejkrásnější dárek a to výlet z Eurotrips do Říma. Toto město jsem chtěla navštívit už roky a konečně se mi to splnilo. Jedním slovem to bylo úžasné. :-) Za tři dny jsme toho stihli spoustu a dá se říct, že téměř vše, co jsme chtěli. Celé město se dá projít takřka pěšky a denně jsem nachodili i 25 km. Haha. Enjoy my pictures library!

Project Prague

Here we go! Od minulého týdne jsem nastoupila v Praze na svou dvouměsíční stáž v rámci 3. semestru. Jsem tu teprve chvíli, ale už mám na starosti velký projekt a celé je to takové vzrušující, vědět jak to ve skutečném světe všechno funguje! :)

Prahu naprosto miluju, a léto tady je úžasné. Všechny ty kavárničky, centrum, Náplavka, parčíky, miliony akcí a Žluté lázně! :) Takže až do konce září je Praha můj domov a já se nemůžu dočkat všech těch dobrodružství.

TOP 10 of Denmark!

1. Příroda a prostředí

To, že příroda tady trochu víc na severu je krásná si myslím, že je více než zřejmé ale to, co mám ráda ještě víc je prostředí. Všechno krásně čisté, upravené. Dáni se neskutečně starají o své domovy. Každý si váží svého domu/bytu. Starají se o své zahrady a udržují vše v bezchybném stavu. Domy tady vypadají všechny podobně, což vypadá zkrátka úžasně. Už si představuju svůj cihlový domek s bílými okny, velkou zahradou a vlajkou na stožáru! :)

2. Architektura

Ano, tento bod je úzce spojen s prvním, ale ráda bych to rozdělila. Fascinuje mě krásná a jednoduchá architektura úplně ve všem. Cihlové domy, budovy, obchodní centra, zeleň, urbanismus. No zkrátka všechno tu tak nějak ladí k sobě a tvoří krásnou symbiózu (české betonové klece připomínající pastelky to opravdu nejsou). 

3. Lidé

Milí a vřelí lidé kamkoli se podíváš. Možná že s počátku jsou chladní ale když se s nimi seznámíte , zjistíte jak velké srdce mají. Každý je tak nějak sám sebou, nestěžuje si pořád a je vidět, že ho život baví. Ne nadarmo se říká, že Dáni jsou nejšťastnější lidé na světě. Mají totiž být proč.

4. Životní podmínky

Ono to tak nějak souvisí, že čím lepší životní podmínky, tím šťastnější lidé a tady to mají zkrátka velmi dobře vymyšlené. Sice platí opravdu vysoké daně, ale stát se jim odvděčí špičkovými službami. Úřady, školy, nemocnice, policie. Všechno funguje jak má a přijde mi, že kromě těch daní pak už jen stát jen dává. Průměrný Dán vydělává v přepočtu  více než sto tisíc korun a taky dostává tučnou "odměnu" za vše, co se mu v životě přihodí. Narodíte se, dokončíte střední školu, jste bez práce, máte práci, peníze na dovolenou, peníze na děti, na penzi atd. atd. 

ps: za velký přínos považuji to, že se dá všude platit kartou, i poplatek na záchod...

5. Patriotismus 

Co může být hezčího než šťastní lidé, co jsou hrdí na svou zemi. Miluju tu atmosféru, když se tady něco slaví. To kam všude vyvěšují své vlajky a v jakých podobách je můžete sehnat. Btw. Kde se dá koupit vlajka v ČR?!

6. Školství

To jak to tady funguje jsem popsala tady a tady. Prostě bájo. A taky, že každý Dán dostává od státu každý měsíc stipendium (přece to nenechají platit chudáky rodiče ;)). 

7. Pohoda

V Dánsku plyne čas prostě tak nějak pomaleji. Cítím tam pohodu, klid a takový ten pocit, že na všechno je času dost. Čím to může být?! Asi těma lidma...

8. Kvalita

Kvalitní jídlo, služby, zákaznický servis, ale třeba i to, že si cení své země natolik, že nekupují výrobky států jiných. Když totiž nakoupí jídlo v Lidlu (který je německý) daně jdou Německu a oni z toho pak nic nemají. Líbí se mi ta logika. Podporují stovky a stovky lokálních farmářů a výrobců, protože ví, že jen tak z toho budou profitovat všichni jako celek. 

No ale aby to nevypadalo, že Dánsko je nejlepší místo pro život, mám i seznam toho, co na Dánsku ráda nemám a to např. nedostatek určitých služeb, (hoooodně moc děr na trhu), P O Č A S Í, možností a svobody... ale o tom zase třeba příště...

Good bye Herning, see u in 4 months!

1.semester OVERVIEW + Working portfolio!

Mám za sebou 10 měsíců školy a chtěla bych tady trochu shrnout celý rok na VIA Design, který byl plný zkušeností a spousty a spousty zážitků.

Co se školy týče, první semestr jsem popisovala tady. Druhý semestr byl podán trochu jinak a to, že byl rozdělený do třech modulů. Module I byl zaměřen více na designovou část a zahrnoval předměty jako Visual Merchandising I, II a III, Commercial Merchandising a Store Design, všechny tyto předměty jsme pak měli za úkol použít v konečném assignmentu z Modulu I. Modul II se skládal z více management předmětů jako Retail Management, Store economics a Store Management (a zase Modul II assignment). Modul III zahrnoval předměty Retail Strategy a Consumer Bahavior. (A zase Moudul III assignment). Ikdyž názvy těch předmětů vypovídají více o business a management věcech, tato škola to umí tak hezky propoji, že vlastně pořád pracujete na něčem zajímavém a přitom používáte předměty jako tyto. Můj celkový dojem je velmi pozitivní a na styl výuky si vůbec nemůžu stěžovat. :) Dále jsem v tomto semestru měli jeden celoročníkový projekt z názvem Innovation. Tam jsme se měli zabývat zlepšením pro DanChurchAid, což je dánská charita. Každá skupina přišla s nějakým řešením díky kterému by mohla daná organizace více pomáhat nebo vybrat peníze na charitativní účely. My jsme například přišli z řešením, kde jsme vylepšili jejich stávající second hand shopy v Kodani a začali tam nabízet i výrobky, co dělají afričtí domorodci.
Součástí tohoto semestru byly i dva Electives předměty. Já měla Photoshop a InDesign a potom Flat screen and digital printing. Obojí bylo naprosto super! :)

Závěr celého semestru tvořila zkouška. První část zkoušky byla společná zase ve skupinách poskládaných ze všech oborů. Téma bylo naprosto volitelné, ale museli jsme se držet trendu YouthMode a Normcore. Naše skupina přišla s tím, že by ASOS mohl otevřít pop-up store v Kodani. Dále následovala individuální část, jelikož jsme byly ve skupině tři z oboru Retail a každý jsme museli dělat něco jiného na mě "zbylo" dělat retail management část a to konkrétně manuál pro zaměstnance. Musela jsem použít vše, co jsem se doposud naučila a poté můj nápad a řešení prezentovat před "komisí". Jelikož se jim má práce moc líbila, dostala jsem nejlepší možnou známku a to dánskou 12!

Celé mé portfolio lze vidět zde! :) 

Takže úplně celkový dojem? Naprostá spokojenost! :)

Be yourself and you can be anything

Buď sám sebou a můžeš být čímkoli jen budeš chtít. Jak moc se někdy bojíme ukázat, kdo doopravdy jsme? A proč to ? Je snad něco špatného na tom, dělat vždy jen to, co chceme dělat? Je snad něco špatného na tom jít si za svými sny? Vybočit z davu? Plavat proti proudu?

Myslím, že schopnost býti sám sebou, neohlížet se na ostatní, co si o mě kdo myslí, co říká, je ta nejvíc nebojácná vlastnost ze všech. Umět si stát za svým. Umět říci NE. Být ta černá ovce rodiny.

Dělat vždy jen to, co chci. Neřídit se předsudky. Nedělat to, co se ode mě očekává.
Svět potřebuje více lidí, co se nebojí si jít za svým. Svět nepotřebuje masu lidí chovající se jako stádo. Potřebujeme snílky, vizionáře a blázny. Lidi, co v sebe věří.

Každý to v sobě má. Každý v sobě ukrývá strachy. Je těžké říct NE svým přátelům, své rodině a své práci. Nebuďme ale otroky svému okolí. Nechovejme se jako stádo.
Jděme si za svými sny. Řekněme stop všemu, co se nám nelíbí. Vytvořme si život podle svého a vždy se řiďme srdcem. Buďme svobodní.

Herning points!

V minulém článku jsem zmínila, že v Herningu není moc míst, kam se dá zajít. No, je to sice pravda, ale zase těch pár, co tu máme, jsou úžasné. Často si říkám, proč mě jako holce, která vyrostla na malém městě, tak moc tady něco chybí. Když jsem přišla do Prahy, byla jsem okouzlená snad vším a zkrátka mi tu chybí lidi, nemyslím typy lidí, ale lidi jako masa. Chybí mi ta imunita a ruch. Chybí mi náplavka, stromovka, to nejúžasnější centrum města na světě, tramvaje i metro. Chybí mi malebné kavárničky a restaurace s normálními cenami a nejvíc mi asi chybí obchody se zdravou výživou, což tady absolutně neznají. 

Myslím, že vždycky tak alespoň v koutku srdce toužíme po něčem, co zrovna nemáme a obdivujeme maličkosti právě až tehdy, když už v našem životě nemají místo. Tak snad jen poučení pro dnešek. Važte si každé maličkosti, která vašemu životu dělá radost. Ať už je to třeba jen touha utrhnout si šeřík do vázy, rozkvetlá třešeň, sezonní ovoce, sluníčko, + 20 stupňů, bezvětří nebo ranní pokec se sousedkou.  

In the previous article I mentioned that in Herning are not many places where you can go. Well, it's true, but the few, what we have here are amazing. I often wonder why the girl from small town like me, so much missing something here. When I came in Prague, I was enchanted with almost everything and just I miss the people, I do not types of people, but people like mass of people. I miss the hustle and immunity. I miss the embankment, Stromovka park, the greatest city center  in the world, tram and metro. I miss the picturesque cafes and restaurants with normal prices and most of all I miss some health food stores, which here they absolutely don't know.

I think, that in heart we always longing for something what now we don't have. So perhaps a lesson for today. Be grateful for every little thing that your life makes you happy. Whether it's only a desire to pluck lilacs in a vase, cherry blossom, seasonal fruit, sun, + 20 degrees, no wind and a morning small talk with a neighbor.