It's a long time...

Je to už dlouho, ano stydím se! Nebudu se vymlouvat na to, že jsem neměla čas, měla. Nebudu ani omlouvat cokoli jiného, byla to zkrátka lenost a vždycky jsem dostala super nápad na článek až těsně před tím než jsem šla spát nebo jsem měla moc práce.

Tahle skutečnost ale nemění nic na tom, že JSEM ZPĚT.

Od této chvíle bych to ale chtěla pojmout trochu jinak. Chtěla bych psát o všem, co mě baví a zajímá, co cítím, kde jsem byla, co prožívám a po čem toužím. Chci si utvářet myšlenky, být třeba i někomu inspirací, že přes všechny těžkosti života se dá život ŽÍT a stále směřovat ke splnění svých snů.

Je téměř konec února a mě zbývá přesně 29 dní do konce školy - do konce mého pobytu v Dánsku. Je to trochu nostalgicky smutné, ale zároveň se moc těším domů. Ale o tom zase příště...

"It's never to late. Never too late to star over, never to late to be happy."

"It never to late to say sorry..." ok, to je text jiné písničky, která mi i tak ale stále zní v hlavě. ALE to hlavní, co jsem chtěla říct napsat je, že chci psát, informovat a předávat dál, co jsem se naučila. Chci si tady vytvořit místo vzpomínek a životních cest. Soooo...wait for it! :-)

s láskou

M.